close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
             Něco okopírujete, nahlašuju. ^.^

Konoha má problém, 8. kapitola

31. července 2011 v 22:31 | Mrs.Rinnegan

Kapitola sepsaná mnou.



Pes místo hada


Sasuke hrozivě zavrčel. Kakashi jako by mu četl myšlenky, poznal, že se jeho bývalý student bude snažit o to, dostat se přes něj a jít dále do vesnice. To, co nevěděl, byl způsob, jakým to chce Sasuke udělat.
Mladík se narovnal, v jeho levé ruce se objevila obrovská rotující koule, vydávající nepříjemný pištivý zvuk, doslova drásající uši. Nečekal, než se Kakashi vzpamatuje z šoku, ihned zaútočil - a lesem se ozvala rána, která vyplašila všechnu zvěř na vzdálenost pěti kilometrů.
I v Konoze ucítili mírné chvění pod nohama, někdo to přešel bez povšimnutí, protože měl jiné starosti se záchranou ostatních vesničanů, kteří uvízli pod troskami domů. Jediný, kdo byl v tu chvíli natolik při smyslech, aby si všiml, byla Sakura. Měla divné a nepříjemné tušení, že ten, kterého z celého srdce stále miluje a na kterého se snaží už více jak dva roky zapomenout, je blízko.

***

Naruto se s vojáky nepáral, urputně bojoval, aby se dostal co nejblíže k Orochimarovi. Neměl ani v úmyslu jej okamžitě zabít, potřeboval informace, které by mu mohl poskytnout jen a jen on.
Jakmile se zbavil další skupinky vojáků, spatřil toho, kterého tak dlouho hledal. Orochimarovy dlouhé černé vlasy vlály ve větru a jeho žluté oči se zlomyslně blýskaly. Tušil, že k němu Naruto dřív nebo později přijde, ale ani ve snu by ho nenapadlo, aby se pokusil o získání blonďákova démona. Tak jako tak, organizace Akatsuki byla a stále je velmi mocným nepřítelem, se kterým by se velice nerad dostal do rozepře. Co se týkalo ocasatých démonů, měl utrum už od doby, co se zabijácká organizace teprve sjednocovala.

Mlsně se olíznul a čekal, až k němu mladík doběhne.
"Kde je Sasuke?!" udeřil deset metrů před nukeninem. Nehodlal ztrácet čas, chtěl svého přítele najít stůj co stůj.
"Ale, kdopak to sem přišel…" hrál hadí ninja překvapeného, ale zřejmě ne dost dobře.
"Okamžitě mi to řekni!" zaječel Naruto netrpělivě.
"Sasuke - kun je… nedaleko odtud."
"Kde?!"
"Blízko. Asi 6 kilometrů jihozápadním směrem. Právě bojuje se svým senseiem. A jak to tak vypadá… vyhrává." Naruto nevěděl, co ho překvapilo více. Že mu Orochimaru vše vypověděl nebo to, že se Kakashi rozhodl bojovat se Sasukem sám? Dlouho nad tím nepřemýšlel, zorientoval se směrem, který mu vyzradil Orochimaru a co nejrychleji se rozběhl do lesa. Vlastně ho ani nezajímalo, jestli na něj někde náhodou nečeká nějaká past.

***

Ninja s maskou přes obličej se pomalu začínal zvedat, a když se prach konečně usadil, k jeho překvapení spatřil svého bývalého studenta, jak leží na zemi jen pár metrů od něj. Za pár vteřin se mladý Uchiha zřejmě vzpamatoval dostatečně na to, aby vstal. V jeho hrudi byly zabodnuté tři kunaie, které mu Kakashi velice nešetrně věnoval při jejich střetnutí. Ani netušil, že se opravdu trefil, teď Sasukeho ránu viděl jako náchylnou k rychlé infekci. Nic ale neříkal, cítil pálivou bolest v nohou a k jeho zlosti zjistil, že je má obě v mizerném stavu, na pravé noze to schytal kotník, na levé zase koleno. Byl moc unavený na to, aby se vůbec pokoušel vstát. Ztěžka oddechoval, pozoroval svého protivníka, který byl minutu od minuty bledší a bledší. Vypadalo to, že zbraně zasáhly nejen svůj cíl, ale i životně důležité orgány.

***

Blonďák byl rychlý, rychlejší než obvykle. Byl natolik blízko k místu, kde se střetli dva ninjové, že ho začaly štípat oči ze stále zvířeného prachu. Vyskočil na strom a těžce dopadl přímo před Kakashiho, který sebou leknutím trhnul. Tak svého senseie ale zachránil před jistou smrtí. Sasuke minul a ostří katany zůstalo čisté. Věděl, že dlouho nevydrží být stále v pozoru a proto, když uviděl černo oranžovou šmouhu, která mu překazila útok, věděl, že je zle. Tušil, že Naruta neporazí, přesto se ale odmítnul vzdát. Vypadalo to, že blonďák popadl druhý dech, chakra se mu doplnila a neměl skoro žádná zranění, jen pár povrchových, které ale nebyla na pramalou obtíž. Oproti tomu byl Sasuke zřízený, jeho technika Tisíc světel* zranila i jej, dokonce by si troufl říci, že i více jak jeho protivníka. Přece jen neměl dost času na to, aby ji vylepšil.
Od dětství si pamatoval jen něco z toho, když se jeho bratr pokoušel vymyslet novou techniku. To se mu i povedlo, ale u toho už Sasuke nebyl, proto mu nezbývalo, než se na to snažit přijít sám.

"Konečně se setkáváme, Sasuke." Řekl tiše Naruto, ale tentokrát už nehodlal udělat stejnou chybu jako tehdy, nechtěl na něj jít přes city, protože věděl, že to nefunguje. Musel Sasukeho dotáhnout do vesnice silou, jak mu před lety slíbil. Byl odhodlaný svému příteli zlomit všechny kosti v těle, ublížit mu natolik, aby se nemohl vůbec hýbat, byl odhodlaný téměř ke všemu.

"Rasengan!" zařval nelidsky a proti Sasukemu se rozběhl.
Ten podezřele dlouho neuhýbal, jediné, na co se vzmohl, bylo zavření očí. Smířil se se smrtí. Jenže blonďák s touto variantou nepočítal, jeho Rasengan byl moc silný, aby Sasuke přímý náraz přežil. Jenže už bylo moc pozdě a útok nešel zastavit.



Krajinou otřásla další rána, tentokrát ještě silnější. Jenže onu ránu neměl na svědomí jen Naruto. Před Sasukeho si totiž v poslední chvíli stoupl někdo, kdo byl natolik silný, aby odrazil takový nebezpečný útok jako je Rasengan.
Prach se konečně rozestoupil, Naruto mhouřil oči. Na zemi viděl krvácející tělo svého přítele, a když se k němu konečně rozběhl, někdo ho praštil do břicha, popadl za krk a doslova s ním vrazil do stromu, který jako jeden z mála přežil takovou spoušť.
"Ty zřejmě nevíš, kdy přestat, co?!" sykl na blonďáka rozzlobený, ale překvapivě jemný mužský hlas. Když Naruto konečně byl s to, rozeznávat rysy, zajíknul se překvapením.
"Co… co ty tady děláš?"
"Byla chyba ti svěřit jeho osud." Muž před ním neodpověděl na otázku, jen vysílal vražedné pohledy a blesky ze svých černočerných očí na blonďákovu adresu.
"Itachi, jak… jak… jak jsi to udělal?" Oslovený ninja jej pustil a unaveně se opřel rukou o tentýž strom.
"Chtěl jsi ho zabít?" zeptal se, aniž by se věnoval otázce Naruta.
"Ne… nechtěl! Je to můj přítel! Nemám důvod ho zabíjet! Chci ho jen přivést zpět!"
"Kdyby ses ho tou technikou jenom dotkl, tak bys ho přivedl zpátky jen jako oběť své blbosti!"
"Tak mi řekni, co mám teď dělat!"
"Vezmi ty dva a vrať se do vesnice."
"Takže…" skoro se rozesmál štěstím, "tohle je konec? Sasuke už bude ve vesnici?"
Itachi se na něj podíval jako na naprostého pitomce. Ten výraz měl natolik zažitý, že i sám Naruto pochopil, že tohle není konec ani náhodou.

"Jestli tím myslíš Orochimarovo vojsko nebo to, že právě drancují vesnici… nebo jestli budeš potřebovat moji techniku, tak nemáš pravdu. Sasuke znovu uteče. A znovu a znovu."
"Tak proč mi pomáháš?"
"Protože jsi zřejmě jediný, koho můj bratr nezabije."
"A co ty? Proč tohle všechno děláš?"
Itachi mu neodpověděl, jen odvrátil hlavu směrem k bezvědomému Sasukemu. Pomalu se k němu rozešel a teprve, když od něj byl půl metru, váhavě se zastavil, poklekl na jedno koleno a tiše mu sdělil, jako by šlo o normální konverzaci:
"Místo hada měl být pes. Teď jsi z té techniky udělal katastrofu." Pousmál se a hned nato zmizel. Blonďák naprosto nic nechápal, jediné, co ho zajímalo, byl stav jeho kamaráda. Rychle se k němu rozběhl, vzal jej do náruče, vrátil se pro ještě více ohromeného Kakashiho, sdělil mu, že nechá poslat posily, aby mu pomohly a rozběhl se do vesnice.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama