Je pro mě jako kniha
"To… to nemůžeš být ty!" Itachi se snažil odsunout co nejdál, panicky šmátral dozadu, aby se měl čeho zachytit. Znovu se mu zatočila hlava, před očima se mu zatmělo a on dopadl zády zpátky na postel.
"Copak, génie? Bojíš se mě - svého podřízeného?! Byl jsi mladší, chytřejší, oblíbenější a silnější! Měl jsi úžasnou rodinu, dívku a milujícího bratra! A měl jsi skvělého přítele, Itachi. Všechno jsi to zahodil jen kvůli testování své schránky!" zařval černovlasý muž a v očích se mu zaleskl Sharingan.
"Copak, génie? Bojíš se mě - svého podřízeného?! Byl jsi mladší, chytřejší, oblíbenější a silnější! Měl jsi úžasnou rodinu, dívku a milujícího bratra! A měl jsi skvělého přítele, Itachi. Všechno jsi to zahodil jen kvůli testování své schránky!" zařval černovlasý muž a v očích se mu zaleskl Sharingan.
"Dnes za to všechno zaplatíš!"
"Ty jsi mrtvý…" šeptl Itachi, v očích měl strach. "Shisui…"
"To mě těší, že mě poznáváš!" zařval rozlíceně, vytáhl kunai a přiložil ho k Itachiho krku. Pak ale, jako by si to rozmyslel.
"Ne… počkám, až budeš i stát. Bude větší zážitek. Budu upřímný… přeju si, abys co nejvíc trpěl."
***
"Ne! Ne, ne, ne! Do hajzlu!" Sasuke vztekle mlátil pěstmi do země, Kisame pomalu vstal a ohlédl se směrem, kterým zahalená skupina odešla.
"Vztekáním se to nevyřeší… musíme jít po jejich stopě."
"Ten chlap chtěl… on ho chtěl zabít! Chtěl ho kvůli Sharinganu! A až ho bude mít, zabije ho! To nejde stihnout, jsou pryč už strašně dávno!"
"Pitomče…" zakroutil hlavou žralok, "vážně věříš tomu, že už je mrtvý? Je mi jedno, jestli pro něj půjdeš, ale já určitě ano. Za tu dobu, co jsem uprchlíkem, jsem poznal jediného člověka, kterého zajímaly mé názory a který mě vždy respektoval. Ten člověk se stal mým přítelem a já ho budu hledat, dokud si nebudu jistý jeho smrtí. A ty, jako jeho bratr, by ses měl stydět, Sasuke." Ukončil svůj proslov Kisame a ušklíbl se.
"Tak se tu mějte." Mávl rukou a rozešel se směrem, kterým ninjové s Itachim odešli. Sasuke vyskočil na nohy.
"Nemáš právo tohle říkat! Nic o něm nevíš!" snažil se bránit.
"Vím toho dokonce víc než ty, Sasuke. Patřím k lidem, kteří o něm pravdu věděli už dávno." Odmlčel se a k Sasukemu se otočil, "Věděl jsem to už od začátku. Víš, mám takovou schopnost - číst v lidech. A on byl jako kniha, i když se vše snažil skrývat. Jen podle jeho chování jsem poznal celou jeho minulost i jeho pravé úmysly. Viděl jsem jeho slzy, když jsem mu oznámil tvoji údajnou smrt. I tak mi ale nevěřil na sto procent. Vždy ti věřil, že nezemřeš, dokud nezemře on.
Nikdy jsem mu neřekl, že všechno vím. On se neptal na minulost mě, já jsem se držel jeho příkladu a předstíral jsem nevědomost.
Každým dnem chřadnul více a více, smrt ho doháněla. Odmítal ale zemřít, dokud tě neuvidí. Nestačí ti to snad k tomu, aby ses ho vydal hledat?"
Sasuke znovu dopadl na kolena do trávy. Zabořil ruce do hlíny a zavřel oči.
"Máš pravdu." Přiznal.
***
"Myslel jsem si, že se ti něco stalo, když ses neobjevovala…"
"No… nejprve jsem byla v klidu, i když ses nevracel. Doufala jsem, že je to jen nějaké nepříjemné zdržení. Pak jsem ale od Zetsua uslyšela tu zprávu, že tě jakýsi Jiraiya vzal do Konohy a že se pro tebe chce Akatsuki vydat." Konan lehce pokrčila rameny. Nagato zpozorněl.
"Šla jsi s nimi?" Vycítil příležitost se dozvědět něco o poloze své bývalé organizace.
"No, jenom chviličku, ale oni o tom nevěděli, skrývala jsem se. Šla jsem za Deidarou a Sasorim, ale vybrala jsem si špatně. Měla jsem vědět, že Sasori bude mít okamžitě podezření, že je někdo sleduje. Raději jsem šla po stopě jiné dvojice."
"Aha," přikývl a unaveně zavřel oči.
"Miluju tě." Šeptla tiše modrovláska a k zrzkovi se přitulila.
***
"Můžeme vyrazit, babičko Chiyo?"
"Eh? Gaara si to rozmyslel?"
"Dalo by se to tak říct. Máme na vás dávat pozor." Temari se přátelsky usmívala, Kankurou čekal, až budou nutné formality z krku. Chiyo dívce úsměv váhavě oplatila.
"Zkusím ti věřit." Přikývla a všichni tři se vydali na cestu.
Gaara je z okna své kanceláře pozoroval.
Naruto… doufám, že tvé problémy nejsou tak hrozné… dlužím ti toho více než jen svůj život… doufám, že ti alespoň babička Chiyo pomůže.
Kazekage posmutněl. Přece jen ho zabolela slova stařeny, která právě odcházela z jeho vesnice. On už přece ví, že může milovat i někoho jiného než sebe! Co asi znamenal ten pocit, když viděl své sourozence - kteří ho vždy milovali a nikdy se ho nevzdali - jak odcházejí? Je možné, že už se nevrátí, a že už je vidí naposledy. Cítil k nim přece lásku.
***
"Sasori."
"Ano?"
"Přivedla jsem ti nového žáka." Červenovlasý ninja se k babičce otočil zády.
"Víš přece, že nejsem dost spolehlivý. Nechci mít takovou zodpovědnost. Stačila mi ztráta jednoho studenta. Můžeš ho odvést." Chiyo zavrtěla hlavou na znamení nesouhlasu.
"Sasori… nemohl jsi za to. Nemohl jsi být na dvou místech zároveň."
"Právě, že mohl!" Mladík s červenými vlasy vztekle bouchl pěstí do stolu. "Nechci mít na svědomí další život dítěte."
"Ale Kankurou je zodpovědný sám za sebe. Když za mnou přišel, řekla jsem mu totéž, co říkáš ty mně."
Sasori se ke klukovi otočil.
"Ukaž, co umíš."
Hnědovlasý chlapec se sebevědomě usmál a natáhl před sebe ruce. Na konečcích prstů se mu objevila modrá vlákenka chakry a on přivolal jednu malou loutku.
Zaútočil na Sasoriho a ten ladně uhnul. Loutka narazila do stolu a ten se převrátil i se všemi schématy loutek.
Chlapec se zděsil a upustil loutku na zem. Sasori se na zmatkujícího kluka sbírajícího papíry ze země chladně podíval.
Vzpomněl si na jedenáctiletého chlapce, umírajícího mu v náručí. Tehdy přišel na záchranu svého studenta příliš pozdě. Nechtěl vše opakovat znovu.
Sklonil se a začal také sbírat papíry. Chiyo věděla, že tohle gesto znamenalo pro chlapce přijetí.
Sasori se lehce usmál.
"Máš ještě moc trhavé pohyby. Ale po delším tréninku to bude dobré."
***
"Babičko Chiyo…" Kankurou počkal, až bude Temari dost napřed, aby ho nemohla slyšet. Chiyo se na něj tázavě podívala.
"Vy jdete do Konohy i kvůli Sasorimu, že ano?" Stařena se v duchu usmála. Naposledy, když jsem mluvila o Sasorim předstíral, že neví, kdo to je. Že by mu odpustil?
"Odpustil jsi mu?"
"No… já… já se ptal jen tak…"
"Sám víš, že to nebylo kvůli tobě."
"Možná. Ale utekl. Byl to můj vzor, můj mistr a chtěl jsem být jako on! Teď je to pro mě odstrašující příklad."
"No tak. Mě lhát nemusíš. Tehdy, když jsem tě k němu přivedla, jste si padli do oka. Měl tě opravdu rád."
"Tak proč zdrhnul?!?" Mladík s pomalovaným obličejem si vztekle dupl.
"To nevím ani já." Vzdychla Chiyo nešťastně. "Každopádně, v brzké době ho potkáme. A náš úkol bude ho přivést zpět."
"Já… ale já nechci! Už ho nechci vidět."
"I já jsem si tohle nějakou dobu snažila namlouvat. Ale brzy jsem to vzdala. Chci ho mít zpátky ve vesnici. Udělal hloupost, zabil mnoho lidí. Ale to nic nemění na tom, co k němu cítím. A myslím, že to cítíš stejně i ty."
"Chm…"
"Víš, ještě před tebou měl jednoho žáka. Ten kluk byl sirotek a Sasori ho měl rád jakového mladšího bratra. Jenže když spolu trénovali za vesnicí, přepadli je. Sasori byl tehdy stejně starý jako ty, takže měl problémy se ubránit sám. Pak… když jsem si o ně začala dělat starosti a společně s ninji z vesnice jsme dorazili na místo… chlapec už byl mrtvý a Sasori byl v bezvědomí. Byl jen kousek od jeho těla. Kdyby měl tak dvě další vteřiny čas, před svého žáka by skočil… a zemřel by on sám.
Nikdy jsem mu to neřekla, jen by se víc nenáviděl, kdyby zjistil, že ho od záchrany toho chlapce dělilo jen pár vteřin. I tak, kdybych si měla mezi nimi vybrat… volba by byla jasná."
"Proto o mě nestál?"
"Ano. Jenže pak mu došlo… že by to mohl zkusit. Věřil ti. Věděl, že se o sebe dokážeš postarat sám."
"Tak proč sakra utekl?!"
"Kéž bych to věděla. Už jednou jsem s ním bojovala. A téměř jsem ho porazila… podařilo se mi jeho tělo, které měl do té doby přeměněné na loutku proměnit zpátky v lidské. Byla bych ho stihla dostat i do vesnice, kdyby ho nezachránil jeho přítel, nebo kdo to byl. Sasori si teď myslí, že jsem mrtvá. Takže máme výhodu. A velkou." Chiyo se na hnědovlasého kluka zakřenila a zrychlila krok.
"Tak sakra pojďte! To už nemůžete? Sotva jsme z vesnice vyšli!" volala na ně netrpělivě Temari, aby rozmlouvající dvojici popohnala.

