Mám ho zabít, nemám ho zabít...
"Můžeme jít?"
"Jasně."
"A víš to jistě? Pořád nevypadáš zrovna-…"
"Řeklo se, že jdeme!"
"Dobře, dobře. Se hned nerozčiluj, člověče." Ohradil se Kisame s úsměvem a vykročil směrem ke Konoze. Itachi ho naštvaně následoval.
"Jasně."
"A víš to jistě? Pořád nevypadáš zrovna-…"
"Řeklo se, že jdeme!"
"Dobře, dobře. Se hned nerozčiluj, člověče." Ohradil se Kisame s úsměvem a vykročil směrem ke Konoze. Itachi ho naštvaně následoval.
***
Malý Itachi šel přesnou cestou jako dříve Daichi a nemohl si nevšimnout vysokého blonďáka až příliš podobného malému Narutovi, který do Daichiho vrazil.
Vyskočil proto na střechu a po ní se tiše připlížil přesně nad dva mladíky.
"Jak jako mlčet?"
"To jsi fakt tak blbej nebo to jenom hraješ?" čertil se Daichi a držel Naruta za límec. "Prostě budeš držet hubu a žít dál! Nebo tě taky můžu zabít, vyber si."
"To teda ne! Přísahal jsem, že tě dovedu zpátky do Konohy a to se i stane, Sasuke!" Sasuke?!? Já to věděl! Vítězoslavně se usmál Itachi.
"Jsme v Konoze, idiote."
"Ale v jiné době!"
"Klidně mi otravuj život, ale až po tom, co zabiju Itachiho."
V malém chlapci nad nimi hrklo. Přitiskl si ruku na pusu, aby mu neunikl jediný zvuk. Srdce se mu rozbušilo a dech se mu zrychlil. Pochopil, že Daichi je doopravdy Sasuke, akorát starší. Ale to, co nechápal, byl fakt, že ho chce jeho bratr zabít.
"A co uděláš potom, až ho zabiješ? Co? Co uděláš?"
"Po jeho smrti zabiju tebe!"
"Počkej…"
"Co je?!"
"Když jsme v minulosti, jsou teď všichni naši kamarádi-…"
"Nejsou to NAŠI kamarádi. Žádné MY není!"
"Takže je Itachi ještě ve vesnici?" zeptal se Naruto ignorujíc Daichiho běsnění. "Copak to nechápeš?"
"…?"
"Můžeme všechno změnit! Můžeš Itachimu ve všem zabránit! Nebo zjistit, proč mu přeskočilo."
Mám zabít jedenáctiletého kluka proto, co z něj bude? Daichi se soustředěně zamračil.
Malý kluk na střeše se také zamračil, teď z něj byla kopie tmavovlasého kluka pod ním.
Mně přeskočilo? Zmateně naklonil hlavu na stranu. Nic z toho, co ti dva říkali, nechápal.
Vtom mu ujela noha na rozbité tašce střechy a on se řítil dolů.
***
Kisame s Itachim zpozorněli jako na povel.
"Slyšel jsi to taky?"
"Hm… jo."
"A?"
"A co?"
"Co myslíš, že to jako mělo být? Jestli se mám připravit na boj nebo-..."
"To už nic nedokážeš posoudit sám, Kisame?"
Kisame se nestihl obhájit, nad nimi se objevila obrovská černá díra. Žralok se na to jen vyděšeně díval, a když se objevila oslepující bílá záře, zavřel oči a před obličej si dal ruce. Když znovu oči otevřel, jeho týmový partner nikde nebyl.
***
Prásk!
Muž s černočerveným pláštěm spadl po zádech do trávy a hlavou se pořádně udeřil do kamene. Před očima se mu zatmělo, ale potřásl hlavou a pokusil se vstát.
Mlčel. To, co uviděl, mu vyrazilo dech.
"Co… co to má…" zmlkl. Podíval se, do čeho tak narazil a spatřil pomník zesnulých hrdinů v boji. Rychle přejel očima po jménech a překvapilo ho, že je jich tam o tolik méně, než když byl v Konoze naposledy. Pak se podíval na druhý konec vesnice a v očích ho náhle zaštípaly slzy.
Spatřil místo určené jen pro Uchihy. Z komínů se valil dým… Itachimu se rozšířily překvapením zorničky.
"Henge no Jutsu!" řekl a změnil se v zcela obyčejného mladíka se světlými vlasy a s čelenkou se znakem Skryté Listové vesnice. Plaše se rozešel do vesnice.
***
"Co to sakra…?!"Daichi se podíval nahoru, a když uviděl padajícího kluka, zachytil ho.
"Co jsi tam nahoře dělal?" Zeptal se ho klidně.
Světlovlasý kluk pokrčil rameny. "Hrál jsem si." Odvětil s úsměvem.
Daichi ho pustil a zamračil se na něj. Pak ale znovu upřel pohled na Naruta.
Chlapec s blonďatými vlasy odběhl za roh a vydechl: "Kai*!" Místo něj se na místě objevil malý Itachi.
Vtom mu ujela noha na rozbité tašce střechy a on se řítil dolů.
Itachi se ubránil vyjeknutí a ještě než zvedl Daichi hlavu, aby se podíval, co se děje, zašeptal:
"Henge no Jutsu!"
Poznámky:
*Kai=uvolnit
*Kai=uvolnit


Super