close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
             Něco okopírujete, nahlašuju. ^.^

Jen o kousek zpět, 6. kapitola

18. ledna 2011 v 19:48 | Mrs.Rinnegan

Ptáčci zpívali, sluníčko svítilo a bylo nádherné ráno…
Domem Uchihů se ozýval smích dvou dětí. Rodiče byli v tuto chvíli mimo vesnici na poradě, zatímco Daichi dostal za úkol uhlídat další dva Uchihy a jednoho Uzumakiho. A kde je malý blonďáček, tam je zaručeně pěkně živo. Daichi chtěl nepřítomnosti rodičů využít, ale jaksi mu chyběl klid.
"Naruto!" křikl Daichi unaveně, byl už opravdu vyčerpaný z honění se za malým Narutem, táhnouc za sebou chudáka ještě unavenějšího Sasukeho. Itachi stál v koutě, důstojnost z něj jen sálala a Daichimu bylo jasné, že každým pokusem hyperaktivní dítě uklidnit se před svým malým velkým bráchou jen více ponižuje. A on chce přece opak!



"Co kdyby ses přestal jen dívat a radši mi pomohl?" zaskučel Daichi beznadějně a ztěžka dosedl na židli. Itachi se jen zlomyslně pousmál, v očích mu zajiskřilo.
Tiše a elegantně přešel k Daichimu a hlasem, který Daichi moc dobře znal, šeptl: "Vím, že nejsi ten, za koho se vydáváš…"
"Cože?" vyhrkl zděšeně vysoký kluk s černými rozcuchanými vlasy a zděšeně se ohlédl, doufajíc, že ho nikdo neslyšel. Nemusel si lámat hlavu. Naruto Sasukeho plně zaměstnával.

"Chtěl bych jít do města." Řekl sladkým hlasem Itachi a usmál se, jako by to vše vysvětlovalo, "Každý den chodím do cukrárny, víš?" poslední slovo naschvál zdůraznil a to Daichiho ještě více vyvedlo z míry. Podíval se na jeho štíhlou postavu a nechápal, jak to jeho bratr celé ty roky dělal. Sladkostí mohl sníst, kolik chtěl a nikdy mu nebylo špatně… zatímco on se od všech dobrot držel dál.

Co se to se mnou děje? Když jsem byl v blízkosti Naruta a ostatních z Konohy, byli oni ti, co panikaří a ječí. Ale když jsem vedle Itachiho, hysterka jsem tady já! Do háje!

"Fajn. Hej, vy dvě malý zrůdy! Jdeme do města!" křikl Daichi s úlevou v hlase, že může oba řádící kluky pustit na hřiště, zatímco on si může někam v klidu sednout.

Popadl Sasukeho za rameno a Naruta za cíp trička. Oba vyhodil z domu a zasunul za sebou dveře. Zhluboka se nadechl a vyšel prozkoumávat terén. Blonďáček nemilosrdně popadl Sasukeho za ruku a hnal se i s ním v patách směrem na hřiště.

***

Naruto se motal ulicemi a za rohem narazil už do třetího člověka. Počítal je od rána. Byl tak dezorientovaný a zmatený, že nedokázal zaregistrovat nic včas.
"Zatraceně, dávej pozor, ty hovado! Nevidíš na cestu, kreténe?" utrhl se na něj neznámý a vztekle se zvedal ze země.
"Promiň, Sasuke." Odvětil zmateně Naruto a užuž se chtěl vydat dále, když se zastavil a podíval se klukovi do očí.
"Sa-Sasuke?"
"A sakra."

***

"Héj! Sasuke! Spad' jsi dolů?!" zařval Suigetsu z útesu a dal si pořádně záležet, aby to bylo co nejhlasitěji. Karin se nedala přemluvit a doslova chudáka napůl žraločího ninju vykopla z jeskyně, aby se po něm šel ještě jednou podívat. Jeho chakru necítila a to ji znervózňovalo.

***

"Itachi?"
"Hm?"
"Začíná to s tebou být vážný. Sedneš, takhle zůstaneš do večera a konec dne. To tě dostane brzy do hrobu. Už tři dny jsi nejedl, všiml sis toho?"
Uchiha se chvíli soustředil na svůj bolavý žaludek, který se dožadoval něčeho k snědku. Mávl nad tím rukou a otráveně protočil panenky.
"Přišel jsi kvůli něčemu konkrétnímu?"
"Jo. Máme misi."
"Jakou?"
"Máme jít zase do Konohy," povzdechnul si teatrálně Kisame a plácl sebou na zem vedle Itachiho. "Ale hele, teď vážně: Jsi v pohodě? Začínám mít strach o tvý zdraví. Hej, jestli se tady složíš-…"
"Fajn, jdu se najíst!" odsekl vztekle Uchiha a pokusil se vstát.
"Jako bych to neříkal. Teď už nemáš sílu ani někam dojít." Uchechtl se žralok a Itachi si povzdechl se slovy: "Máš mě na svědomí, Kisame. Až chcípnu, můj duch tě bude pronásledovat a strašit. A víš co? Až nebudeš moct vstát-…" začal vyhrožovat, proto ho jedním prudkým pohybem vytáhl na nohy a znovu se rozesmál.
"Kdy můžeme vyrazit?"
"Za… za chvilku."
"Ok, takže v pátek?"
"Je pondělí, Kisame."
"Já vím!" znovu se naplno rozchechtal žralok, až se za břicho popadal.

***

"To nemůžeš být ty." Zavrtěl hlavou Naruto a otřásl se. Daichi už se chtěl vypařit, když ho Naruto prudce popadl za zápěstí a ocelovým stiskem ho zadržel v útěku.
"Ty nikam nepůjdeš… Sasuke." Zavrčel.
"Tohle musí být nějaký omyl, pane. Jmenuji se Fugaku Uchiha a jsem," zesílil hlas a sebevědomě se narovnal, "velitel místní policejní jednotky. Pokud máte nějaký problém, pojďte se mnou na stanici. Nebo chcete boj hned tady a teď?"
"Víš… nikdy jsi nebyl moc dobrý herec, Sasuke…"
"Drž hubu!" sykl zuřivě a zatlačil blonďáka do tmavé uličky, kde ho přirazil ke zdi.
"Hele, už jednou jsi mi život podělal. Co kdybys mlčel?"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Ke kterému tématu mám psát povídky nejčastěji?

Naruto
Death Note
Harry Potter
Originální povídky

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama