close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
             Něco okopírujete, nahlašuju. ^.^

Dva bratři a kmotr, 15. kapitola

18. ledna 2011 v 19:59 | Mrs.Rinnegan

Záchrana života se jmenuje Vzpomínka

"Kde… kde to jsem?" Byla první otázka, kterou Madara od zmateného Nagata uslyšel. Otázaný neváhal a s klidem v hlase mu odpověděl:
"Jsi v sídle Akatsuki." Zrzek vypadal, že to na něj nijak nezapůsobilo a mlčel. Ninja z Akatsuki přesto vytrvale pokračoval.
"A mohl bys být pro tuto organizaci dost užitečný. Ale abych tě varoval: Jednou sem vstoupíš, a odejdeš už jen leda jako mrtvý. Tady neexistuje slovo jako 'končím'. Tady jsi do msrti a posloucháš rozkazy."
"A na co bych tu byl?"
"To pro tebe není důležité."
"Co když odmítnu?"
"Rozloučíš se s životem."
Pak uteču. Pomyslí si Nagato a ušklíbne se. Madara ho provrtával pohledem, a jako by mu četl myšlenky, přísně pravil:
"A jestli se pokusíš o útěk, anebo dokonce utečeš, zabiju ti bratra a zničím vesnici."
Ze zrzkova obličeje se vytratila všechna barva a úšklebek zmizel.



"Proč to nechceš říct Narutovi?"
"Nemusí to vědět."
"Nagato, je to tvůj bratr, on je jeden z mála, který to vědět musí."
"A jak myslíš, že bude reagovat, Jiraiyo? Jestli zjistí, že nejsem v pořádku, nedostanu ho odtud!"
"Odtud ho nedostaneš nikdy. A ty to víš."
"Nechci, aby ho Akatsuki-…" zlomil se mu hlas a zmlkl. Zrzek se nepatrně třásl.
Jiraiya potichu odešel, zrovna když Naruto doběhl a skočil do křoví. Chtěl poslouchat, ale přišel pozdě. Nagato upřeně zíral do země, potom zvedl hlavu a zadíval se do nebe. Při tom se usmál a klidně pravil:
"Tušil jsem, že tě nemám nechávat v péči Jiraiyi. Pak bys totiž věděl, že šmírování není slušné." Naruto vzdal naději, že se vypaří, a když uznal, že jako špion stojí za nic, vylezl z keře po čtyřech a uculoval se.
"Promiň, jen jsem nechtěl rušit."
"Jistě. Dokonce i blbé výmluvy jsi od něj chytil."

"Slyšel jsi něco?" zeptal se ještě mladšího bratra a snažil se vypadat naprosto v klidu.
"Ne- e. Jen jsem přišel kvůli tomu, abych se omluvil… že jsem pochyboval… o nás."
"Aha." Na Nagatovi bylo vidět, že si oddechnul.

V Kakashim napůl překvapeně, napůl vítězoslavně hrklo, když si uvědomil, že Itachiho porazil. Ten ztěžka oddychoval a skoro nevnímal. Kakashi chvíli upřeně zíral na svého soupeře. Itachimu proběhl před očima celý život, ale na jedné scéně se jeho mysl zastavila.

"Jsi skutečně bystrý, Sasuke."
"Díky, Nii - san, ale pořád se ti nemůžu rovnat."
"Jsem starší, ale na svůj věk jsi opravdu vyspělý."
"Ty jsi vůdce ANBU ve třinácti. Já-…"
"Tobě není třináct."
"Ale přesto, v mém věku jsi už dávno ovládal Sharingan a dokonale jsi uměl skoro všechny naše techniky. To není fér. Ani nemusíš tolik trénovat."
Večer se smířil otci. Ten se zamračil.
"Sasuke, ale on trénuje každý den." V Sasukem hrklo.
"Ale ne celý den." Bránil se.
"Pojď sem." Zavelel Fugaku a odvedl Sasukeho ke dveřím, potichu je otevřel a malému chlapci se tak poskytl pohled na svého staršího bratra, který trénoval.
Nejstarší Uchiha se přísně podíval na nejmladšího syna a ještě přísněji mu pravil:
"Tvůj bratr trénuje večer, každý den, do té doby… než omdlí."
Fugaku odešel a Sasuke dál fascinovaně sledoval Itachiho, na kterém už byla znát únava. Najednou se zapotácel a spadl na zem, kde zůstal nehybně ležet. Sasuke zavrtěl hlavou a přišel k němu.
"Promiň, bratře, že jsem o tobě pochyboval. Jsi silný právem a usiluješ o to, být lepší a lepší. A máš pravdu, nevzdám se a budu trénovat jako ty." Najednou mu vhrknou slzy do očí a on tišeji dodá: "Jsem konec konců po tobě."
Sice to nevěděl, ale Itachi svého bratra kdesi v hloubi slyšel. A teď je načase si tato slova připomenout.


Uchiha najednou otevře oči a zaktivuje sharingan. Vyskočí s překvapivou hbitostí a hodí po Kakashim zbraněmi. Ten to nezareagoval a schytal několik ran, a okamžitě začal krvácet. Snažil se bránit, ale Itachi se dostal do svého živlu. Už to nebyl ten chladnokrevný muž, co nedával najevo city a emoce. Teď to byl muž, co dokázal nabít tolik zuřivosti a odvahy, aby se postavil silnému protivníkovi, i když ještě před dvěma dny umíral.

Sasuke ale byl pořád nabyt dojmu, že je jeho bratr v nebezpečí. Vyskočil z kamene a běžel do jeskyně o tom informovat ostatní, aby se vydali na cestu. Když se ho ptali, co se děje, zuřivě odsekl:
"Bratrský instinkt. Cítil jsem, že se mu něco stalo. Jdeme směr Konoha. Hned!"
Utíkali obrovskou rychlostí, střídali skákání po stromech s normálním během. Najednou Karin zpozorněla.
"Cítím dvě chakry! Jsou blízko! Máme je!"
"Výborně. Přidejte!"
Itachi vytáhl katanu a mrštně odrážel Kakashiho útoky. Zformoval pečetě a na kopírovacího ninju se valila ohnivá koule. Stěží jí uskočil a popálil si rameno. Další a další a… další. Akorát tato ohnivá koule pocházela od někoho jiného.
"Sasuke?" Itachi sebou polekaně škubnul, když před něj dopadl na zem jeho mladší bratr se zuřivostí v obličeji. Také vytáhl katanu a vztekle přimhouřil oči, rozběhl se rychlostí blesku na svého učitele a Kakashi najednou ucítil pálivou bolest na hrudi, spadl na zem a ještě se odkutálel do strany, když ho ostří katany minulo jen o pár milimetrů.
Itachi se malinko zapotácel, ale vzpamatoval se dříve, než si ho Sasuke všiml. Starší z dvou bratrů Uchihů sledoval Sasukeho, jak nabíjí rychlost, jak je silný a nemilosrdný. Tohle u něj nikdy neviděl, opravdu je tak silný… díky pomstě se vytrénoval a šel v jeho šlápějích. Trénoval, dokud neomdlel.

Najednou dopadly na zem další dvě postavy a postavily se před muže na zemi.
"Dostali jsme zprávu, Kakashi - Sensei, jste v pořádku?" Narutovi zněla v hlase starost a Nagato, který stál vedle něj, se překvapeně díval do tváře Itachimu - svému nejlepšímu příteli v dobách, kdy byl ještě ve vesnici a kdy byli oba ještě malí.
Sasuke dostal ještě větší vztek a rozběhl se s bleskem v kataně proti Narutovi, který vytřeštil oči, protože si právě uvědomil, kdo to na něj útočí. "Sasuke?" vyjekl, ale z dosahu Sasukeho techniky ho odstrčil Nagato a když ho Sasuke trošku zranil pomocí ostří zbraně, Naruto se vzpamatoval a odmrštil Sasukeho pryč. To už se přidal i Itachi, který bojoval se svým, kdysi přítelem.
Kakashi omámeně sledoval boj. Dva páry nejlepších přátel spolu právě bojují na život a na smrt. Pokusil se vstát. Marně. Při pádu na zem si zlomil kotník. A dost ošklivě, protože kdykoli s ním jen nepatrně pohnul, mohl se udusit, jak v sobě zadržoval bolestivý výkřik.
Itachi znovu popadl katanu a bojoval s Nagatem. Zrzkovi a blonďákovi hlavou probíhaly skoro stejné myšlenky.
Tvrdohlaví Uchihové, oni se nevzdají.
Naruto Sasukeho nezabije. Chce ho dostat do Konohy, takže bude rozumné nezabít ani Itachiho.

Starší Uchiha odkopl Nagata do stromu a na tváři měl znovu ten chladnokrevný výraz. Zrzek ale neváhal a útok mu oplatil, Zabodl kunai do Itachiho ramene a když oba vrazili do dalšího stromu, na Uchihu dolehlo zranění z předchozího boje a z předchozích dnů. K omdlení mu stačilo málo, a to právě tvrdý náraz do hlavy.
Sasuke si bratrovy porážky všimnul okamžitě a Narutovi zabránil, aby ho udeřil pěstí. Také ho odkopl a rozběhl se ke svému staršímu bratrovi. Cestou ho ale nečekaně přepadl Nagato a do boje se pustil i Suigetsu. Zlostně na zrzka prsknul, ať jde s tou zákeřností za někým jiným.
Potom vytáhnul meč a s plnou sílou se dokázal vyrovnat právě tak Nagatovi. Naruto, který se dokázal dostat ze stromu, běžel také za Itachim, chtěl ho dostat do Konohy, protože by za nimi Sasuke šel. Jen pořád nechápal tu náhlou změnu, že Sasuke svého bratr brání. Chtěl ho zabít, ne?

Sasuke ale vlastnil pohotovost zabudovanou v těle a na Juuga, postávajícího opodál, křikl:
"Juugo, dostaň Itachiho odtud! Karin, zkus ho nějak…" musel urychleně uhnout před běsnícím Narutem, "…vyléčit!" dokončil stěží větu mladší Uchiha a znovu se vyhnul pěsti svého, kdysi přítele z Konohy.

"V tuhle dobu už máme být dávno v Konoze!" běsnil Kakuzu a Deidara s Kisamem bezradně přihlíželi. Maskovaný ninja pokračoval:
"Dostali Hidana a teď i Sasoriho." Chvíli mlčel a potom ukázal na Deidaru.
"My dva půjdeme pro ně. Jsou to, konec konců, naši partneři. Kisame, ty běž do Konohy a informuj o našem problému Madaru."
"Rozkaz." Kisame se zazubil, když se našlo řešení a zmizel jako pára nad hrncem.
Potom už Kakuzu mluvil k Deidarovi.
"Při boji s Kyuubim se bude hodit jak nesmrtelný, tak i lékař."
Rozběhli se mlčky stejným směrem. Ticho však nevládlo dlouho a Deidara ho nečekaně prolomil:
"Vůdce vždycky říká: 'Kdo vstoupí do Akatsuki, vyjde už jen jako mrtvý.' Tak jak to, že Orochimaru pláchnul?"
"Nevím, jak to dokázal, ale Orochimaru nám kupodivu nepřekáží. Když po někom jdeme my, jde nám z cesty. Dokonce se nesnaží ani získat ocasé démony."
"Jo? Zas tak nevinný asi nebude, když nám vlastně sebral ty dva. A proč vůbec?"
"Možná pro jejich schopnosti, stejně, Hidan je nesmrtelný kvůli Bohovi, a to se jen tak na kroku nevidí a Sasoriho potřebuje nejspíše pro jeho neobyčejnou inteligenci a zručnost."
"Uch… no… asi. A proč nešel třeba po Itachim? Ten má přece Sharingan! Anebo po… tobě, mně, vůdci?"
"Na Itachiho to zkoušel, ale neuspěl, byl na něj příliš silný. Na vůdce si netroufl a my dva nejsme nijak zvláštní. Nechat vyhodit věci do vzduchu umí i malé dítě."
Deidara se ušklíbl a uraženě zmlkl. Dále cestovali mlčky.

Všude byla tma. Hidan se právě probouzel, nedaleko něj ležel i zraněný loutkář. Rozkoukal se, a když ucítil palčivou a ostrou bolest na hrudi a na hlavě, sprostě zaklel. Jakmile si jeho oči přivykly tmě, chtěl vstát, ale cítil se, jako by byl přibitý k zemi. Podíval se na ruce, měl je svázané jakýmsi provazem. Nejprve byl zmatený, copak ho považují za takového slabocha, co se nedokáže dostat ani z provazů?
Stačí přece jedno prudké trhnutí a… nic?
Chakrové a nezničitelné provazy, které berou své oběti chakru a sílu. Takže proto je tak unavený a vyčerpaný. Znovu neslušně zaklel a poté ztratil vědomí.

 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama