close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
             Něco okopírujete, nahlašuju. ^.^

Dva bratři a kmotr, 14. kapitola

18. ledna 2011 v 19:55 | Mrs.Rinnegan

Nechtěná zrada

Nagato šel kolem památníku zesnulých. Očekával tam Kakashiho, ale až pozdě si vzpomněl, že je pryč, nejspíše na misi. Potřeboval si s někým promluvit.

"Vypadáš jako hromádka neštěstí." Zasmál se hlasitě Jiraiya, když spatřil zrzkův výraz. Naráz ale zvážněl.
"Tak povídej, co se děje?"
"Ale, začíná se chovat divně… myslíš, že ještě není připravený?"
"Kdo? Naruto? Neblázni, on je rád, že jsi tady. A to, že se chová divně… no… Možná… je to něčím jiným."
"A to je jako co?"
"Nevím. Možná strach z Akatsuki, teď se bojí tvé smrti. Nechce o tebe přijít… anebo je zamilovaný!" dodal rychle Jiraiya a vyprsknul smíchy.



Nagato se jen mírně pousmál, jeho kmotr ho moc neuklidnil.
"Víš, řekl jsem mu, aby utekl."
"Tak to byla velká chyba. Na tohle je on citlivý."
"Proč… proč to berete na tak lehkou váhu?!? Vždyť Madara může zničit vesnici, vy si z toho akorát děláte srandu… Naruta může unést a zabít ho…. Vy jste tam nebyli. Vím, jak jsou všichni silní!"
"My to ale-…"
"Ne? Tak proč nevidím, že se tady připravují ninjové na boj? Mohou přijít každou chvíli, den co den čekám, až zazní výbuch a první výkřiky plné bolesti… Umírajících žen a dětí, marně bojujících mužů… co budete dělat pak? Smát se?!?" Zrzek, aniž by to věděl, už opravdu vybuchl. Sevřel pěsti, až se ozvalo křupnutí kostí, jeho oči vypadaly ještě více sadističtější a krutější než obvykle. Jeho obličej neměl klidné rysy. Jiraiya se zapřemýšlel. V duchu musel svému kmotřenci dát za pravdu. Opravdu se vesničané chovají bezstarostně a to o tom všem vědí! Dokonce i děti, ženy…. Nikdo se nestrachuje. Muži netrénují… Co se to děje?

"No? Tak co budete dělat? Odpověz! Co?"
"Nemám tušení, nepřemýšlel jsem nad tím… takhle…" Jiraiyovi už docvaklo. Že by byl Nagato jen příliš opatrný? V děctví zažil válku. Musí to mít na duši ještě dnes, a proto pořád slyší už předem křik umírajících dětí a žen… viděl před očima neexistující krev nevinných lidí a on si to dává za vinu už teď…

Naruto si pořád prohlížel fotky, slzy štěstí i dojetí z fotografií jeho rodiny ho úplně odměkčily. Najednou mu bylo svého bratra líto, jak o něm pochyboval… cítil se najednou mizerně, jeho nálada znovu poklesla. Rozhodl se zajít do nemocnice s nadějí, že tam Nagato bude, třeba s Tsunade.

Vydal se rychle z domu, jednu fotku držel pořád v ruce a hnal se po střechách zkratkou k nemocnici. Doběhl a málem vrazil do vycházející Sakury. "Kam spěcháš, Naruto?"
"No, za bráchou." Zaculil se na ni a chtěl ji obejít.
"Netváříš se, že bys to věděl."
"A co jako?" Blonďák zpozorněl a přestal se přes svoji kamarádku dobývat. "Ach… Naruto, je mi líto, že ti to musím říct zrovna já, ale věř mi, že Tsunade by ti to řekla včas…" začala koktat růžovláska a malinko se zarděla. "Tak co se stalo?!?" vyštěkl na ni Naruto s rozšířenými zorničkami. Jeho pocity se najednou smíšily, dostal strach, co když… se dozví něco o-…?

"Tvůj bratr… Nagato… on… on umírá." Řekla mu rychle Sakura a ještě rychleji odběhla se slzami v očích pryč.
"C… co?" Naruto se v tuhle chvíli nevzmohl na nic jiného. Bleskově vrazil do nemocnice a hned na to, vyhledal Tsunade, aby jí tu novinu otloukl o hlavu.

"Babčo Tsunade!" zařval na ni nepříčetně, až sebou pátá hokage polekaně škubla.
"Co… co se děje?"
"Sakura mi řekla-…."
"Ach, ta káča užvaněná…." Povzdechla si hokage a beznadějně se plácla do čela.
"No moment? Takže je to pravda?!?"
"Naruto… ani on to ještě neví… ale ano, bohužel. Na nemoc jsme nedokázali najít léky. Umírá. Stejně… jako tvoje… matka… kdysi…" zašeptala do ticha, ale dříve než dokončila větu, Naruto na ni novu vyštěkl:
"A kde je?"
"Já nevím, myslím, že se po něm sháněl Jiraiya. Možná u pomníku, tam je klid na povídání. Nagato si o tebe dělal starosti."
"Sakra." Zaklel znovu blonďák a bleskově se rozběhl k pomníku.

"A co tady vůbec děláš, Jiraiyo?"
"No, popravdě jsem ti chtěl… cosi říct…"
"A to je?"
"No, ta tvá nemoc-…"
"Ne, počkej… umírám, viď?"
"Ehm… no, já bych to řekl jinak…."
"Věděl jsem, že nemám šanci… Jiraiyo, neříkej to Narutovi!" Takhle se jednoduše smířil se smrtí? Jiraiya ale netušil, co se v jeho kmotřenci dělo…

Mladý kluk běžel mokrou trávou, zmateně se ohlížel, zakopl a spadl do trávy. Zůstal tam unaveně sedět, v jeho zelených očích byly slzy, obličej měl celý odřený od malých větviček, když probíhal různými keři, byl promočený až na kost, na několika místech na těle měl zranění, krvácel, ale přesto… mu z tváře nezmizelo odhodlání. Před ním se náhle objevila postava. Zrzek sebou cuknul a vyskočil na nohy. Nezapomněl ani na bojový postoj, přichystal si zbraně.
"Hmm… copak tady děláš?" zeptal se ho muž hlubokým hlasem, Nagato se na něj podíval bázlivě, ale přesto se v něm zračil vzdor.
"Kdo jsi? A co po mně chceš?"
"Chm, tak mladý… mohl by ses hodit." Nagato se podezřívavě zamračil a napřáhl se na ránu, ovšem ruku mu zarazil muž a praštil ho do hrudi. Odrazil ho tak od sebe několik metrů.
"Nejsi slabý, ale dá se co zlepšit." Potom už nic neslyšel. Madara ho podepřel a i s ním zmizel.


Kakashi se konečně odhodlal zaútočit. Itachi uhnul, ale ne tak ladnými a klidnými pohyby. Ale i přesto se Hatake nenechal zahanbit a trefil Uchihu kunaiem do pravé ruky. Kakashi překvapeně zamrkal, nečekal, že ho trefí hned na podruhé… zaútočil znovu, a znovu a znovu.
Itachi byl čím dál více slabší a už jen ztěžka se držel na nohou. Zavřel na chvíli oči, pokusil se z posledních sil vyvolat Mangekyou Sharingan. Marně. Opravdu byl tak bláhový a nivní, že se o to vůbec pokusil? Nedokázal vyvolat ani obyčejný Sharingan a natož tohle. A jak má bojovat proti někomu, kdo ten Sharingan má? Nikdy si neuvědomil, jaké to je. No, uvidí, jak se cítí jeho oběti. Jsem idiot… pomyslel si zkroušeně a zničeně Itachi, když ho Kakashi trefil znovu.

Kakashi se rozhodl dostat svého protivníka do bezvědomí, když ho dostane do Konohy, dostane tam i Sasukeho a pokusí se mu možná vmlátit rozum a rovnou i mozek do hlavy. A opravdu se mu to povedlo. Itachi ještě ani od začátku nedokázal zaútočit, natož se ještě bránit a natož pak ještě přemýšlet. Chtěl zavřít oči a spát. Anebo by to možná byla smrt, a ne obyčejný spánek. Když už ani neviděl, přes samou krev, zavíral oči, pomalu to vzdával a padal na zem, proběhl mu před očima celý jeho ubohý život.

Malý a drobný chlapec seděl na zábradlí před Akademií. Byl sám. Ode všech ostatních byl o dost dále. Čekal na svého tátu, už tady měl přece dávno být! Měl vlasy jako havraní peří, stejně lesklé a černé. Jeho obličej měl příjemné rysy, určitě po matce. Jeho oči byly jako dvě studně, tak hluboké a tak černé. Kdyby se do nich člověk zadíval pořádně, možná by uviděl i nepatrný náznak slz. První den v Akademii a všichni ho odstrkovali, jen proto, že je Uchiha. Dokonce i ti, co jsou také z tohoto klanu, předstírali, že Itachiho neznají. Tolik ho to rozhořčilo a rozčarovalo… pevně zaťal pěsti a v duchu se odhodlal být nejlepším z celého jeho klanu. Bude mít brášku, ten k němu bude vzhlížet a kráčet v jeho šlépějích. Jeho otec i matka na něj budou tolik hrdí… jo, kéž by se to stalo, takový sen hloupoučkého a naivního dítěte…

Krátká odmlka, černo a další obraz se mu ukázal přímo před očima.

"Sasuke, dej mu na chvíli pokoj! Tvůj bratr musí dělat úkoly!" Malý chlapec přestal výskat a dovádět po celém domě a podezřele rychle se uklidnil. Itachi, o něco starší a s delšími vlasy seděl na zemi a připravoval si zbraně, jeho mladší bráška Sasuke poskakoval kolem něj a zbraně mu chtěl brát. Netušil, že by si mohl dost ublížit, když se Sasuke malinko říznul, Itachimu se rozšířily zorničky a zakřičel na něj. Sasuke se bázlivě přikrčil. Bráška na něj nikdy nezvedl hlas ani v nejmenším, co se mu stalo? To přece není Itachi! Sasukemu se zalily oči slzami. Odběhl s tichým a zmateným pláčem do svého pokoje. Potom se přidala i matka.

Itachi už pomalu ztrácel vědomí, když si uvědomil, že je mu to doteď líto a i když trpěl bolestmi, pousmál se, jaký je to přehnaně citlivý idiot… a znovu se obraz rozplynul.

Tentokrát stál Itachi ve svém pokoji a civěl jen tak do zdi. Právě mu zabili jednoho z jeho přátel… a on byl vedoucí své skupiny! Zvoral to. Zabil ho. On za to může, to ON! Zatnul pěsti a na jemných tvářích se mu zaleskly slzy. Někdo vtrhnul bezohledně do pokoje a on si automaticky slzy setřel a na tvář se pokusil dosadit místo křečí nějaký úsměv. Marně, jeho bráška začal hned povídat jako smyslů zbavený, skoro jako kulomet bombardoval svého bratra otázkami. "Půjdeme dneska ven? Už jsi přece přišel z mise! A jak to vůbec dopadlo? Proč se tak tváříš? Je ti něco? A tak teda, půjdeme ještě letos?" Itachi zavřel oči a už se nepokoušel slzy zadržet. Sedl si na postel a beznadějně si opřel hlavu o ruce, až mu dlouhé černé vlasy zakryly obličej. Bráškovi došla jeho nálada, posadil se vedle něj, objal ho a vyběhl tiše z pokoje. Sám ani nevěděl, že tímhle malým obětím svému staršímu bratrovi zlepšil o tolik náladu…

Ano, vždyť je mu za to malé objetí ještě vděčný a nikdy ani nepřestane… ovšem, tak rád by ještě svého bratříčka objal… ale on umírá. Poražen, jen proto, že byl tak tvrdohlavý a paličatý, Sasuke bude zklamaný… jedno obětí… dokáže člověka dost posilnit. Jenže to obětí bylo naposledy před tolika lety… už to nějak vyprchalo… nemá už sílu… nejspíše to vzdá. On? Uchiha? Génius svého klanu?
Vyčítavý hlásek mu něco namlouval. V duchu si dokázal pouze slabě odpovědět. Ano, já. Já to vzdávám a Sasuke, nejspíše… to je už na tobě. Promiň mi to. Je mi, jako bych tě zradil.

Krev. Spousta krve, Kakashi zabodnul s přehnanou rychlostí a rázností do bezmocného Itachiho meč. Teprve teď začal Itachi vnímat svůj tep, srdce, dech, bolest… nechce zemřít… najednou… už se mu prostě nechce opustit tohle peklo, protože má pocit, že ještě není čas. Nemůže tady nechat Sasukeho samotného…

Sasuke sebou trhnul a vyskočil na nohy. Jako by ho někdo bodnul do srdce mečem, tak nějak si najednou připadal. Ani nepřemýšlel, hned to věděl. Itachi… je poražen.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama