A do háje.
"A proč mi o tom nikdo neřekl? Jdu za Hogakem."
"Ne! Říkali o tom mně!" Mikoto si založila ruce, "To snad nestačí?" Fugaku mávl rukou.
"Samozřejmě, že stačí! Přijde si do mého domu cizí kluk a moje žena se ho ještě zastává!" mumlal pohoršeně a práskl za sebou dveřmi.
"Ne! Říkali o tom mně!" Mikoto si založila ruce, "To snad nestačí?" Fugaku mávl rukou.
"Samozřejmě, že stačí! Přijde si do mého domu cizí kluk a moje žena se ho ještě zastává!" mumlal pohoršeně a práskl za sebou dveřmi.
Itachi se mračil dál, nevnímal nikoho jiného než Daichiho. Zkoumal jeho oči, vlasy, tvář i postoj. Významně se na malého Sasukeho podíval, aby dal Daichimu najevo, že ví pravdu a že ji nehodlá zakecávat stejně jako jeho matka. Daichi si jeho pohledu všiml, ale nedal nic znát. Po chvilce se začal malý Sasuke nudit a popadl svého staršího bráchu za ruku, aby ho odtáhl na zahradu se slovy:
"Pojď si teda hrát! Ale Kage Bunshin neplatí!"
"Hmm…" odvětil Itachi a velice pomalu odešel.
***
"Sasuke?" Suigetsu se rozhlížel a krčil rameny, když se ho Karin přišla už po páté zeptat, kde je Sasuke. "Zatraceně, kam jsi šel?" zamračil se, opatrně se podíval z útesu dolů, i když věděl, že je hloupost, aby tam Sasuke spadl. Jak už měl natrénováno, pokrčil rameny a celou záležitost tak uzavřel.
***
Naruto seděl se Saiem u rámenu, blonďák se svému kamarádovi snažil vysvětlit, jak se chovat k dívkám.
"A rozhodně už Sakuře neříkej něco o tom, jak vypadá. Víš, jak jsi skončil."
"Ale já jsem Ino řekl, že je krásná. To je taky špatně?" Sai naklonil hlavu na stranu jako malé dítě a čekal.
"Ne, to je jen dobře. I když… hele, byla u toho Sakura?"
"Ach ano! Byli tam všichni! Vlastně i ty, Naruto."
"Hm… tak to máš dost blbý. Jestli se s tebou Sakura nebude bavit a pár ti vrazí do ciferníku, nediv se, jo?"
"Dobře." Usmál se pitomě Sai a zvedl se k odchodu.
"Kam jdeš?"
"Jdu za Ino do květinářství. Slíbil jsem jí, že s ní půjdu-…"
"O-o-o, tohle zavání průšvihem."
"Měj se!"
"No nazdar." Prskl blonďák a zaplatil, aby mohl odejít.
Ospalý odešel do svého bytu, kde vyšel na balkon a díval se na vesnici, kterou postupně pohlcovala tma. Lampy se rozsvěcely jedna po druhé s tichým bzučením a pár dávek smíchu a zpěvu Narutovi oznámilo, že právě začal noční život.
Na obloze se začal s hučením objevovat jakýsi útvar a blonďák otevřel pusu a promnul si oči, aby se vzpamatoval. Jenže než stihl oči znovu otevřít, řítil se s křikem do temnoty.
***
"Mami…"
"Ano?" Mikoto se malinko zarazila, když ji Daichi oslovil. "Uhm… no… myslíš, že se mohl přemístit i někdo jiný?"
"To nevím. Podle toho, jestli… jestli si někdo něco tak moc přál, že se to stalo i jemu."
"A sakra."
"Co…? Proč?"
"Ále nic důležitýho. Co vůbec chystáš?" Daichi se usmál, takhle si už hodně dlouho nepopovídal… jen tak o ničem…
"Za chvilku přijde paní Haruno se svou rozkošnou dcerkou. A s nimi i ten blonďatý chlapec-…"
Sasukemu se zatmělo před očima a musel se přichytit linky, aby neupadl. Mikoto ho zachytila a odvedla k židli.
"Budu se modlit, aby tohle nebyly vedlejší účinky." Řekla tiše a obezřetně se ohlédla.
"Ne… já jen… že… ten, kdo přijde-…"
"Ty je znáš?"
"Ta holka… se jmenuje… Sakura a ten kluk… Naruto, že?" hlas mu přeskočil o oktávu výše, než plánoval a Mikoto se nad tím pousmála.
"Copak? Budou v budoucnu snad tví nepřátelé?"
"No… právě, že naopak."

