close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
             Něco okopírujete, nahlašuju. ^.^

Jen o kousek zpět, 4. kapitola

15. prosince 2010 v 18:49 | Mrs.Rinnegan

A do háje.

"A proč mi o tom nikdo neřekl? Jdu za Hogakem."
"Ne! Říkali o tom mně!" Mikoto si založila ruce, "To snad nestačí?" Fugaku mávl rukou.
"Samozřejmě, že stačí! Přijde si do mého domu cizí kluk a moje žena se ho ještě zastává!" mumlal pohoršeně a práskl za sebou dveřmi.



Itachi se mračil dál, nevnímal nikoho jiného než Daichiho. Zkoumal jeho oči, vlasy, tvář i postoj. Významně se na malého Sasukeho podíval, aby dal Daichimu najevo, že ví pravdu a že ji nehodlá zakecávat stejně jako jeho matka. Daichi si jeho pohledu všiml, ale nedal nic znát. Po chvilce se začal malý Sasuke nudit a popadl svého staršího bráchu za ruku, aby ho odtáhl na zahradu se slovy:
"Pojď si teda hrát! Ale Kage Bunshin neplatí!"
"Hmm…" odvětil Itachi a velice pomalu odešel.

***

"Sasuke?" Suigetsu se rozhlížel a krčil rameny, když se ho Karin přišla už po páté zeptat, kde je Sasuke. "Zatraceně, kam jsi šel?" zamračil se, opatrně se podíval z útesu dolů, i když věděl, že je hloupost, aby tam Sasuke spadl. Jak už měl natrénováno, pokrčil rameny a celou záležitost tak uzavřel.

***

Naruto seděl se Saiem u rámenu, blonďák se svému kamarádovi snažil vysvětlit, jak se chovat k dívkám.
"A rozhodně už Sakuře neříkej něco o tom, jak vypadá. Víš, jak jsi skončil."
"Ale já jsem Ino řekl, že je krásná. To je taky špatně?" Sai naklonil hlavu na stranu jako malé dítě a čekal.
"Ne, to je jen dobře. I když… hele, byla u toho Sakura?"
"Ach ano! Byli tam všichni! Vlastně i ty, Naruto."
"Hm… tak to máš dost blbý. Jestli se s tebou Sakura nebude bavit a pár ti vrazí do ciferníku, nediv se, jo?"
"Dobře." Usmál se pitomě Sai a zvedl se k odchodu.
"Kam jdeš?"
"Jdu za Ino do květinářství. Slíbil jsem jí, že s ní půjdu-…"
"O-o-o, tohle zavání průšvihem."
"Měj se!"
"No nazdar." Prskl blonďák a zaplatil, aby mohl odejít.

Ospalý odešel do svého bytu, kde vyšel na balkon a díval se na vesnici, kterou postupně pohlcovala tma. Lampy se rozsvěcely jedna po druhé s tichým bzučením a pár dávek smíchu a zpěvu Narutovi oznámilo, že právě začal noční život.
Na obloze se začal s hučením objevovat jakýsi útvar a blonďák otevřel pusu a promnul si oči, aby se vzpamatoval. Jenže než stihl oči znovu otevřít, řítil se s křikem do temnoty.

***

"Mami…"
"Ano?" Mikoto se malinko zarazila, když ji Daichi oslovil. "Uhm… no… myslíš, že se mohl přemístit i někdo jiný?"
"To nevím. Podle toho, jestli… jestli si někdo něco tak moc přál, že se to stalo i jemu."
"A sakra."
"Co…? Proč?"
"Ále nic důležitýho. Co vůbec chystáš?" Daichi se usmál, takhle si už hodně dlouho nepopovídal… jen tak o ničem…
"Za chvilku přijde paní Haruno se svou rozkošnou dcerkou. A s nimi i ten blonďatý chlapec-…"
Sasukemu se zatmělo před očima a musel se přichytit linky, aby neupadl. Mikoto ho zachytila a odvedla k židli.
"Budu se modlit, aby tohle nebyly vedlejší účinky." Řekla tiše a obezřetně se ohlédla.
"Ne… já jen… že… ten, kdo přijde-…"
"Ty je znáš?"
"Ta holka… se jmenuje… Sakura a ten kluk… Naruto, že?" hlas mu přeskočil o oktávu výše, než plánoval a Mikoto se nad tím pousmála.
"Copak? Budou v budoucnu snad tví nepřátelé?"
"No… právě, že naopak."
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama