close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
             Něco okopírujete, nahlašuju. ^.^

Změna našich srdcí, 11. kapitola

8. října 2010 v 20:10 | Mrs.Rinnegan

Tak takhle, jo?

"Tak pojďte si pro nakládačku, hoši."

Hm, asi bych neměla znít tak sebevědomě, co? To by mi nemuselo přinést nic dobrého. Aha, útočí na mě náš žralok. Sakra, je tu málo místa, mám použít vodu? Ok, proč je neočistit všechny? Hehe… koupel, kluci!

Na všechny se vrhla voda a Tobiho, kterého to překvapilo asi nejvíce, proud vody dostal ještě pár metrů za ně.
"Vypadáváš, Tobi, znovu opakuji, že kdo skončí na zemi, vypadne z tréninku. Nebojte se na ni použít sílu, pokud vám to takhle půjde i při boji, skončíte bídně!" snažil se je popohnat šéf Akatsuki k větší snaze.
Hidan na Akai zaútočil kosou, ale ta se sehnula a udeřila bělovlasého do břicha a kosu mu vykopla z rukou. Jashinista vyplivl krev a zapotácel se. Akai se otočila a vrazila mu pěstí do zad tak, že to Hidan neudržel a spadl na břicho. Dívka mu pomohla vstát a nesmrtelný se musel odebrat z dosahu boje.



Deidara se proti ní rozběhl s psychopatickým smíchem, ale překvapil ho další proud vody a smetl ho z bojiště, a když zjistil, že je roztažený na zemi, přiblble se zaculil a odešel za Hidanem.

Páni, tohle musejí hrát! Je to až moc jednoduché… a kruci… Sasori. Nemůžu mu ublížit, prostě ne, já to nedokážu…
Zaútočil na mě pomaleji, než kdysi. Odrazila jsem útok katanou, ale ta jeho loutka mě řízla. Propána, na to, že je to jenom škrábanec, sebou Sasori trhnul, jako kdyby mě propíchl skrz.
Ach… to ne… už tomu chápu, v té zbrani byl jed! Au… ten zrádce! Nebavím se s ním! Sakra… v očích mě pálí slzy… ne, nesmíš brečet…


"Ne!" červenovlasý ninja zachytil padající dívku a nečekal ani chvíli, odnesl ji okamžitě z bojiště. Položil ji do trávy a dal jí protijed. Zatřásla se jí víčka a ona pomalu otevřela oči. Ihned jí vyrazily ruce dopředu a vrazily Sasorimu facku. Ten škubnul hlavou leknutím a překvapeně zamrkal.
"Ty jeden mizernej-…" vyprskla na něj zhnuseně dívka, ale Kisame ji zakryl rukou pusu, takže nemohla mluvit. Pak ji žralok, vzpouzející se, zvedl a odnesl zpátky do sídla.

Sotva ji položil na její postel, Akai se rozvzlykala a žraločí ninja ji opatrně objal. Ona si o něj opřela hlavu a slzami mu zmáčela plášť.
"Sasori to nechtěl udělat, opravdu. Ani si to neuvědomil, nikdy by ti neublížil vědomě."
"Jak… jak to víš?"
"On se změnil, co jsi tady. A opravdu tě miluje. Mezi vámi je pevné pouto. Tak už nebreč."
"Proč jsi na mě tak hodný?"
"Protože jsi hodná a milá holka, co si nezaslouží plýtvat vodou na slzy. Radši si odpočiň, budeme asi tak za dvě hodiny pokračovat, dobře?"
"Tak… tak jo." Vzdychla dívka a okamžitě usnula. Kisame odešel z pokoje a Sasori ho za rohem přepadl.

"Kisame, jak je jí? A co to mělo znamenat? Řekla ti něco? Mluv!"
"Měl by sis to u ní vyžehlit, brečela jak želva. Je z toho asi zmatená. Všechny porazila a ten, kdo ji dostane, jsi ty. Divíš se jí? Teď za ní nechoď, spí. A Sasori, být tebou, už to nedělám."

"D… dobře… díky." Vykoktal červenovlasý ninja a svěsil smutně hlavu.
"Můžeme pokračovat?" promluvil po dvou hodinách vůdce Akatsuki a Konan přikývla, vstala ze země a vešla do sídla.
Jemně zaklepala na dveře a vstoupila.

"Akai, měla bys vstát, je ti lépe? Musíme pokračovat." Promluvila tiše a chvíli čekala. Dívka se zvolna probouzela, usmála se, ale pak jí došlo, kvůli čemu vlastně spí. Strhla ze sebe pokrývku a vztekle ji mačkala v rukou. Konan si k ní sedla.
"Vzpamatuj se, kvůli chlapovi se nesmíš nechat takhle rozhodit. Co já jsem se natrpěla takových okamžiků, jaký teď prožíváš ty…"

Když přišly mezi ostatní ninji, Akai si nikoho nevšímala, na obličej si nasadila tu nejchladnější masku, kterou uměla.
Bez jediného věnování pohledu prošla kolem červenovlasého ninji, který na ni smutně hleděl. Znovu se postavila doprostřed bojiště a do bojové pozice.

Když trénink skončil, fialovovláska zase odešla, stejným rozhodným a důstojným krokem zpátky do sídla. Sasori okamžitě vstal a rozběhl se za ní. Hidan se při jeho snaze musel zasmát.
"Tak ta ho teda dostala." Konstatoval se smíchem a posadil se na nedaleký kámen.
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama