close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
             Něco okopírujete, nahlašuju. ^.^

Přátelství je složité... 3. kapitola

5. října 2010 v 16:10 | Mrs.Rinnegan

Přítel... to slovo neznám.

"Máte rodinu?"
"Eh… ne. Proč?"
"Ptám se jen tak, už bylo dlouho ticho. A navíc… pořád nad něčím přemýšlíte." Uculoval se Deidara a poklepal si prstem na čelo.
"Hm… kdybych měl, nebyl bych tady, ale s nimi." Odpověděl znovu Sasori, ale jeho jindy pevný hlas nabyl dojmu pláče. Blonďák se přestal culit."Co ty?" dodal, aby svou chvilkovou slabost zamaskoval.
"Už ne. Proto jsem taky zdrhnul z vesnice. Ti idioti, když zjistili, že už mě nemá kdo bránit, prostě přišli, ani neřekli, jak je jim to líto, že rodiče umřeli, prostě ukázali prstem a začali se chechtat jak hyeny. Proč jste ze své vesnice pláchnul vy?"
"Moc se ptáš, za chvíli budeme na místě."
"Já si chci povídat."
"Já ti to taky nezakazuju, ale co se týče naší organizace, tady… tady jsou partneři prostě sami sobě cizí, je jim všechno jedno, jsou to trosky, kterým je ukradený, jestli zhebnou, nebo ne. Tady neexistuje slovo jako "přítel"."
"Mistře… my dva nejsme přátelé?" Deidarův úsměv zmizel pryč, on se najednou tvářil jinak. Sasori se na něj nepodíval.
"Já ani nevím, co ten pojem znamená. Nikdy jsem to nepoznal. A už mlč."
Zbytek cesty proběhl bez jediného slova.



Deidara si vytvaroval jílového ptáka a naskočil na něj. Sasori vypadal, že si toho sotva všiml.
"Nemusíte se mě ptát, kam jdu, nic se neděje!" vyštěkl na něj popuzeně blonďák a červenovlasý pokračoval dál, aniž by se otočil.
Deidara se svého partnera snažil vyprovokovat k mluvení, proto letěl se svým jílovým "letadlem" naschvál příliš blízko země, věděl, že tohle Sasoriho rozčiluje více než by sám kdysi řekl.

Loutkář začínal mít trhavé pohyby, jak se snažil každou vteřinou nevybouchnout. Zatínal pěsti, do obličeje se mu vehnala červená barva, a aniž by se stačil sám zastavit, vyskočil a dal svému blonďatému partnerovi herdu do zad.
Ten se neudržel a švihnul sebou přímo před červenovlasého ninju, který se posměšně uchechtl.
Ani jeden z nich netušil, co se odehrává jen kousek za nimi.

"Členové Akatsuki už jdou po Narutovi, musíme je zastavit!"
"Ne! Kazekage nevydal rozkaz, nic nebude!"
"Rozkaz, nerozkaz, ti dva jsou nebezpeční tak jako tak!"
"Mlč, nebo nás uslyší."
"To je mi jedno, já jdu na ně!" vyběhl mladík s těmito slovy z houští, ale jeho kolega ho nestačil zadržet.

"To měl být útok?" zeptal se s nádechem ironie v hlase Sasori mrtvoly, která před ním ležela v prachu, a nečekaně mile se pousmál. Mladíkovo tělo mělo bodnou ránu pouze na ruce, bylo na první pohled do jeho bledé tváře jasné, že ho zabil jed. Jeho kolega v houští musel zadržovat vztek a dusil se hněvem, jak toužil pomstít smrt svého kamaráda. Nedostal rozkaz, proto musel sledovat, jak dvojice z Akatsuki odchází. Deidara se šíleně zasmál a hodil na tělo z dostatečné vzdálenosti bomby.
Když se ozval výbuch a vše ustalo, tělo zmizelo.

"Naše špionská dvojice měla nejspíše problém."
"Proč myslíš?"
"Před hodinou měli poslat vzkaz, kde se Akatsuki nachází. Nic nepřišlo."
"Hm. Hele, myslíš, že je dostali?"
"Ani ne, Ukaomi je zkušený a jeho přítel je sice dost vznětlivý a nerozumný, ale jsem si jistý, že se navzájem ochrání."
"Gaaro, a co Naruto?"
"Naruto je v bezpečí. Chtějí přijít do Suny, pro mě i pro něj. Ubráníme se."
"Jsi v poslední době optimista, stalo se něco?"
"Tohle má být zpověď, Temari? Raději přiveď babičku Chiyo, ať nám připraví protiléky, ona svého vnuka zná, ne? Sasori kdysi bojoval s naším otcem, a jelikož táta zemřel na důsledky podivného a složitého jedu, je mi všechno jasné."
"Dobře, přivedu ji."

"Myslím, že už o nás ví."
"Kdo zas?"
"Písečná, kdo jiný?"
"A jak?"
"Tvá hloupost nezná meze, co?"
"Chm."

Ozval se další výbuch.
"Zas mi někdo leze do umění. Tomuhle říkáte umění, vy hovada?!" zaječel pronikavě blonďák, když spatřil nepatrné známky škody po výbuchu.
"Bastardi. Obklíčili nás."
"Eh?"

"Nějak se mi v poslední době zastesklo po tváři mého roztomilého malého vnuka…"

Sasori sebou trhnul, bylo mu jasné, kdo je útočník.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama