close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
             Něco okopírujete, nahlašuju. ^.^

Každého jednou domov

12. října 2010 v 15:27 | Mrs.Rinnegan
84123
Hřbitov mnoho lidí odrazuje svým vzhledem.
Jistě, jak by taky ne. Jen málokoho přitahuje tma, ticho, hroby, šustění lístečků až nápadně připomínající nějaký horor a v poslední řadě i, takříkajíc, duchy.

Já mám od sebe hřbitov poněkud daleko, a ne, že by mi to vadilo. V noci by mě tam samotnou nikdo nedostal, ale to určitě nebudu jediná. :)

Když už tam chodím, ne vždy to má nějaký důvod. Když důvod mám, je to můj zesnulý děda, kterému chodím jednou za čas z nudy očistit hrob od lístků. Někdy si tam i sednu, a pokud nikdo není v dohledu, melu a melu a melu. Div, že mě pusa nezačne bolet.

Každopádně, někdy mám podivný pocit. Prostě na hřbitov musím zabočit, i když mám být někde jinde. Projdu si většinu uliček, dívám se na významné osoby, porovnávám hroby bohatých s hroby těch chudých.

Když jsem šla kolem neskutečně zanedbaného hrobu, zželelo se mi toho nebožtíka, a pár větviček, šišek a lístků jsem uklidila. Prostě mi připadá nefér, i když ten hrob nemá opatrovníka, že se o něj nikdo nestará.

Kde zůstala úcta?

Taky se někdy nestačím divit, jak nás začínají mladí opouštět víc a víc. Chodila jsem sice kolem devadesátiletých apod, ale bohužel jsem se nevyhla ani těm hrobečkům, kde bylo pochované tříleté dítě.

Někdy jsem se dívala i na hroby celých rodin, které zde žily spousty let před námi. Od prababiček až po malé novorozence.

Ale přesto tu oplocenou a smutnou část našeho města považuji za svět lidí, co byli nuceni, nebo si to sami přáli, opustit náš svět předčasně, a navždy.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 14laura 14laura | Web | 12. října 2010 v 16:31 | Reagovat

Máš to pěkně napsané:)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama