close
Vážení uživatelé,
16. 8. 2020 budou služby Blog.cz a Galerie.cz ukončeny.
Děkujeme vám za společně strávené roky!
Zjistit více
 
             Něco okopírujete, nahlašuju. ^.^

Poslední...

30. září 2010 v 21:50 | Mrs.Rinnegan |  Naruto - Jednorázovky

Když jsi byl malý, často jsem na tebe používal slova "promiň" a "příště". V jednom kuse. Vím to, ale opravdu jsem neměl čas…

Teď stojím naproti tobě, dívám se do tvé tváře, ve které jde vidět strach a bezmoc, zoufalství i hněv. Bojíš se, že ti seberu oči, viď?

Nemáš ani tušení, jak moc tě teď chci obejmout a říct, že ti ode mě nikdy nic nehrozilo, a nikdy ani hrozit nebude. Jsi pro mě důležitější než můj život, naše vesnice, celý náš klan nebyl vedle tebe pro mě vůbec nic. Vždy jsem tě stavěl na první místo, jenže tys to ani nevěděl. Nikdy jsem nenašel čas na to, abych ti vše řekl. A teď si tolik přeji, abys to věděl.



Chci, aby ses mě zase zeptal, jako kdysi, jestlipak spolu nepůjdeme trénovat. Jenže já bych ti neřekl tu pitomou větu "Promiň, Sasuke, možná příště.", řekl bych ti, že půjdu okamžitě, a jak rád. Asi jsem si více měl vážit našich společných chvílí, co…

Sotva udržuju pláč, všechno mě bolí, ale stojím pořád. Natahuju k tobě ruku, ty neuhýbáš, nejspíše ses už smířil se ztrátou zraku. To je špatně, Sasuke.
Jemně jsem se dotkl tvého čela, mé prsty na tobě zanechaly krvavé stopy. Ty nevycházíš z údivu, a já se usmívám. Tak dlouho jsem se už neusmál s upřímností v srdci…

Pláčeš… a ani sám nevíš, proč. Tohle jsi přece chtěl. Stojíš nade mnou, v ruce držíš meč, kterým mi chceš ukončit život. Já zavírám oči, očekávám konec, který jsem tak dlouho plánoval. Už skoro cítím, jak mi ostří katany projede skrz tělem, a já budu snášet palčivou bolest. Smrt mě obejme a už nepustí.

Z očí už mi tečou slzy, nesnažím se je zakrývat, i když jsi mě viděl brečet jen jednou, když jsem tu osudnou noc neudržel všechnu tu bolest v sobě. Ty si klekáš na zem, rukojeť meče pevně stiskneš, necháváš vymizet své pochyby a napřahuješ se.

Vypadá to, jako by ses k tomu všemu nutil. Hádáš se snad sám se sebou, máš - li mě zabít? No tak dělej, zabij mě. Vůbec se neostýchej, já si to zasloužím. Prostě spusť ruku dolů, katana se o vše ostatní postará. Není to těžké…

Jde na tobě vidět strach a úzkost, když se napřáhneš ještě silněji a vrazíš mi do hrudi meč. Absolutně nemilosrdně, neměl jsi žádné smilování. Přesně jak jsem chtěl, Sasuke. Děkuju.

Otvírám z posledních sil oči, abych se ujistil, že jsi ještě při vědomí, a vidím tvoji tvář, černé oči plné slz, tvé zkrvavené ruce v sobě ještě mají sílu, hrubě mě chytneš za okraj košile, promáčené od deště.

Vmžiku se ocitnu na nohou, jediný důvod toho, že stojím, jsou tvé ruce. Mám otevřené oči, takže ti vidím do tváře, když mě držíš přesně před sebou. V tvém pohledu je vyčítavost. Nedokážu se na tebe dívat dlouho, proto upřu zrak na zmáčenou zem. Ty na mě mluvíš, ale já už tě nedokážu vnímat. Cítím slabost, únavu … a chlad.

Je konec.


"Promiň, Sasuke… ale už nebude žádné příště…" další ta má věta a tak podobná všem těm ostatním, které jsem říkal celý svůj život. Přesto je v nich jeden určitý rozdíl. Tahle byla, jako jediná ze všech, poslední.

Poznámky:

Abyste si tu situaci malinko představili. :-)
896451
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama